Doprava v Indii

Při mé první poznávací cestě po Severní Indii, jsem byla zaskočena místním ruchem, hlukem a prachem.

Doprava je řízená chaosem, který ale kupodivu funguje. Na silnici jede vedle sebe tolik aut, kolik se jich tam vejde, a pokud se najde sebemenší skulinka, nacpe se tam ještě několik motorek. No a samozřejmě, kdo netroubí, ten nejede. Troubí se prostě pořád…..

Na cestě se pohybují nejen lidé, motorky, auta, autobusy, tuk-tuky, kola, rikši, ale i psy a krávy.
Ano čtete správně krávy. Kráva se v hinduismu považuje za posvátné zvíře. Představuje hojnost, čistotu a svatost a je považována za „čisté(nábožensky)“ blahoslavené zvíře proto se volně pohybují skoro všude. Porážka, pojídání jejího masa, nebo zpracování její kůže je pro hinduisty naprosté tabu. V minulosti v Indii za zabití krávy padali i tresty smrti. Krávy na ulicích živoří na hranici podvýživy, díky žaludkům plných plastů.
Krávy si rády lehají doprostřed cesty a jak nám prozradila naše průvodkyně Zuzka Zwiebel (která v Indii už nějakou dobu žije) je to z důvodu, že uprostřed cesty vzniká průvan z projíždějících aut v obou směrech, který odhání obtěžující hmyz z krav.
Je však pravdou, že na mé druhé cestě Jižní Indii už jsme tolik krav nepotkali.

V Indii se jako v každé bývalé britské kolonii jezdí vlevo. Zvyknout si na to není pro českého řidiče takový problém. Skutečné problémy v silničním provozu potkáme jinde. Indové jsou od nátury velmi spontánní, srdeční a otevření lidé. V osobním styku je to spíš výhoda. V silniční dopravě se však jejich impulsivní temperament projevuje nedisciplinovaností a nerespektováním pravidel provozu. Bez rozdílu se to týká řidičů, cyklistů, motocyklistů i chodců.
Na cestě to vypadá tak, že zde nejsou žádné pravidla a vládne chaos, ale Indové to zvládají s přehledem. Během několika málo sekund se z dvouproudové cesty stane i sedmiproudovka.

Když jsme pak přejížděli mezi městy, několikrát jsme zažívali situace, kdy na úzké dvouproudovce se předjíždí v obou směrech a při kolizi, kterou vidím, že přijde (ve své mysli se už loučím s životem) řidiči nakonec situaci v klidu zvládnou. Bez rozčilování, nadávek a gestikulace.

Na cestě se pohybuje hodně motorek na, kterých často sedí celá rodina. Vzadu žena, která drží malého kojence, před ní muž a ještě před mužem sedí malé dítě, které má položené ruce na řídítkách. Vůbec se nebojí.
Helma pro řidiče je povinná, ale často především na vesnicích jí řidiči nemají.

Přímo na cestách často vidíte spící psy (v noci řádí), kteří se vyhřívají a ani troubení je často z cesty nezvedne a leží spokojeně dál a vy je jen tak tak minete.

Indie je plná kontrastů nejen bohatství (paláců) a bídy místních ulic a to samé platí i o cestách. V Indii jsou cesty plné prachu a děr, ale i krásné asfaltové cesty

Pokud se vydáte na cestu po Indii doporučuji si pronajmout auto s řidičem. Indický řidič situace na silnici zná a stokrát je prožil. Dokáže předvídat i (z našeho pohledu) nesmyslné chování účastníků silničního provozu a vy si tak v klidu a bezpečí 😊 můžete vychutnat to co se děje venku.

Těším se na další cestu do Indie za poznáním a jógou, který pořádám 15- 27.3.2020