Plynutí na vlně dechu neprobíhá pouze v lekcích jógy, ale i v běžném životě.
Když jsem se včera vypravila na milovaný paddleboard k přehradě Slezské Harty vůbec jsem netušila, že se vrátím domů za tmy po půl 8 večer. Myslela jsem si, že to bude vyplutí tak na 3-4 hodiny 😊
Vyrazily jsme s parťačkou Janou před polednem. Už když jsme vypluly od břehu v Leskovci věděla jsem, že zažiji něco kouzelného. Nad námi modré nebe a slunce. Slunce, které mne nabíjelo tokem své energie. Vítr nefoukal, hladina přehrady byla klidná bez vln. Barevné stromy se zrcadlily na hladině, až se nám tajil dech, bylo to kouzelné. Zapomněly jsme na čas a užívaly přítomného okamžiku tady a teď…………
Dopluly jsme ke kostelíku v blízkosti břehu a tam jsme se rozhodly, že poplujeme ještě dál a uvidíme. Nakonec jsme přepluly celou přehradu Slezské Harty a skončily u břehu obce Nová Pláň.
Zaparkovaly jsme své paddleboardy na břehu a vydaly se do místní restaurace. Já jsem si užívala cestu boso (nechala jsem sandály v autě netušila jsem, že je budu potřebovat) vnímala jsem trávu, která byla příjemně studená a mokrá, cestu plnou kamení. Kameny za chvíli vystřídal teplý sluncem vyhřátý asfalt. Procházely jsme krásnou vesničkou až k restauraci.
Sedly jsme si ven na sluníčko, daly si rychlou kávu, polévku a kofolu na energii a spěchaly zpět k našim zakotveným paddleboardům.
Bylo půl páté a nám bylo jasné, že zpátky přijedeme za tmy. Nasadily jsme vražedné tempo zpět. Nevěděly jsme, zdali se nezvedne vítr, ale příroda na nás byla vlídná. Hladina byla hladká, vítr nefoukal, nebe bez mráčku. Zapadající slunce doslova čarovalo. Ty barvy se nedají popsat, bylo to doslova magické a ten vzduch……….
Slunce zapadlo, vzduch byl rázem chladnější, ale nám to nevadilo jeli jsme našim rychlým tempem.
Ruce už sice bolely, ale já dostávala záchvaty smíchu. (emoce) Vzpomněla jsem si, jak jsme už před 2 lety společně plánovaly sjet celou přehradu, že nás na druhé straně někdo počká a odveze nás zpět k autu na druhé straně. Vůbec nás nenapadlo, že poplujem cestu tam i zpět. Pořád jsme neměli čas a sílu. Dnes neplánovaně nejen, že jsme jí sjely celou, my šílenky jí jedeme ještě vražedným tempem zpět 🙂
Když jsme dopluly k břehu bylo už šero a chladno, ale my se stále usmívaly, unavené a šťastné.
Rychle k autu. Sbalit paddleboardy a obléknout se. Hurá ponožky 😊 V autě trošku zatopit a jedeme domů. Už je úplná tma, ani měsíc nesvítí.
Závěr
Radujte se z maličkostí.
Užívejte si každý den naplno.
Vnímejte vše kolem sebe.
Nechte alespoň někdy pocitům, situacím volný průběh nic neplánujte.
Je to tak osvobozující, nabíjející.
Jsem tak šťastná a nabitá energii.
Krásné babí léto všem.